Můj nový cvičební plán

Včera večer jsem tak trochu přemýšlela, zamýšlela se nad sebou, nad svým tělem a svými prioritami. Došla jsem k několika zásadním závěrům. Rozhodla jsem se se sebou něco udělat...

Abych to uvedla na pravou míru. Cvičení mě nebaví. Nikdy jsem k pohybovým aktivitám neměla vztah. Už od dětství. Hnusilo se mi cokoliv, při čem jsem musela zapojit víc než dva svaly najednou (stačí posilování obličeje a prstů, někde jsem četla, že jazyk je nejsilnější sval, takže...). A pot je taky pěknej kekel. Lepí a smrdí. Takže si to rozeberem: kolektivní sporty jsou pro nespolečenský jedince tabu a na individuální sporty zkrátka nemám dost morálky... Víte, co to dá námahy, jen se ROZHODNOUT se zvednout z gauče a začít hejbat rukama a nohama, nejlíp ještě každou končetinou na jinou stranu, nesčetněkrát za sebou?! Nic pro mě. Můj největší výdej energie představuje cesta do ledničky, její otevření a následné zavření. Sport zkrátka není pro každého.

Přesto přese všechno jsem se rozhodla, že se sebou něco udělám... že budu v něčem opravdu dobrá... že budu dělat viditelný pokroky... zvládne to ten upachtěnej cvalík od vedle, tak proč ne já?? A tak jsem se do toho opřela..! Ale není to žádný hopsání před PC ("před" je totiž naprosto nevhodná předložka v tomto případě). Je teď hrozně "in" se potit a funět v podprsence špatné velikosti a zařízlých legínách před Jůtjůb a hekat s Džilijen nebo Bobem až do padnutí. A všechny ty cviky dělat blbě, nebo napůl, ale přece jen... se přece počitá, žejo?! A pak se naperu dortíkem a bude to v cajku. Ne, ani to není nic pro mě (teda ten dortík bych si jako dala).

Představuju vám... mou inspiraci! Protože inspirace je polovina úspěchu! Aspoň to pak vypadá hustě a jako že se fakt snažim! Budu samozřejmě ráda, když se mou inspirací taky inspirujete, protože se pak budeme moct podporovat a ve víc lidech se to lépe táhne (hlavně dungy, raidy a tak..)! Takže vám představuji svou inspiraci a nejvíc fitness vzor v cestě za dokonale vytvarovanou postavou!

Tak nějak všelijak.

Tak já vám sem teda zas něco napíšu, než documlám pastilku (divný slovo, nikdy jsem ho neměla moc ráda) na krk. Mám začít tím dobrým, nebo tím blbým? Tak víte co, já to pomíchám... Žiju. To je dobrá i špatná zpráva. Jak pro koho, že jo. No a co dál...?

Yaaaaawn. Aneb zív jak sviňa...

Lejdýz end džentlmen (slyšeli jste už novou pecku od PSYho..?:D)... tak dlouho jsem vám chtěla něco napsat, až jsem to furt odkládala.. protože.. ne, že by nebylo co, ale nějak se mi nechtělo. :D Vlastně se mi pořád nechce, ale abyste si nemysleli, že to tady balím, tak vám sem zas něco vyžbleptnu.

TERA online

Prožívám teď takový trochu složitější období, nechci se o tom nikde moc rozšiřovat, dokud to všechno nebude objasněné a tak. Takže jsem se rozhodla napsat jen takový krátký postík (ok, nakonec teda moc krátký není.. :D), který jsem měla v plánu už dřív a je opět o hře. Kterou teda zatím moc nehraju - můj noťas ji nerozdýchá, takže jsem ji hrála zatím jen jednou u muže... no a bylo to velice... edukativní. :D Takže pár slov o Tera online a jak to na mě zapůsobilo... žádnou recenzi nečekejte, spíš takový zhodnocení prvních dojmů z "trochu" girlie perspektivy. :D

Animal Quest!

Tááákže... včerejší test z gramatiky byl opravdu... dlouhý. :D A celkem těžký. A měla jsem okna, nehorázný. Za dva týdny jdu na 98,5% znovu a to už se to opravdu naučím! :D Objektivně přiznávám, že kdybych si nad to sedla a našrotila těch 500 slovíček, nebylo by to těžký. :D Včera jsem si léčila pošramocené nervy jídlem a hraním. Tím se dostávám k mé další úchylce. A nemyslím jídlo....