Zloduši, padouši, záporáci. Another story of my life!

Další z řady příspěvků "životní příběh té divné holky"... Jak už jsem naznačila v příspěvku o "bad guys", už od mala tíhnu k temné straně. :D Začalo to u Toma a Jerryho a od té doby to jde se mnou z kopce. Padouši si zkrátka získali mé srdce.. muhaha!


Mým idolem v tom nejranějším dětství se stal kocour Tom. Začala zde pravděpodobně i má kočičí obsese. :D Hajzlíkovi Jerrymu jsem nefandila a přišlo mi nechutně nespravedlivé, že stále vyhrával. A měla jsem největší radost z těch pár epizod, které končily alespoň remízou. :D
Byla jsem takový fanatik, že jsem měla odpozorované kreslířské techniky jednotlivých etap Toma. Iritovalo mě, jak neustále mění barvu z modré na šedou, tělesné proporce z dobře stavěného kočičáka na vyhublého sígra, mizí mu lysinka nad čumákem, čaruje se s barvou očí a podobně. :D Ale stejně jsem ho měla vždycky nejradši. :D A Jerrymu se zase s dobou zvětšovaly uši, haha. :D No a praktiky a vědomosti nabyté sledováním Toma jsem pak uplatňovala na své mladší sestře... Ať žijí pokličky... :D :D

Animák, který dost zásadně ovlivnil zbytek mého života, byli Šmoulové. Samozřejmě, že jsem fandila Gargamelovi, kdo by taky fandil těm odporným modrým pidimužíkům... :D Navíc jsem si vždycky přála ochutnat jahůdky.. :< No, ale ještě radši než Gargamela jsem měla jeho kocůra Azraela. Další (a zdaleka ne poslední) zlokocůr, který si mě získal. Mňáááuuu.

 Kromě Toma a Jerryho a Šmoulů jsem žrala také kultovní Jen počkej, zajíci! A hádejte, komu jsem fandila. Že by bourák Vlk? :D Bingo. Vlk má styl. Žeru ho. Pořád. Měla jsem dobrej vkus na chlapy už tehdy... :D

Kromě sledování sovětských animáků jsem trávila čas například posloucháním sovětských pohádek na walkmanu. :D Milovala jsem je. A mým oblíbencem nebyl nikdo jiný, než - (ne, Baba Jaga to nebyla, i když její petlice z lidských kostí promazávané sádlem na mě zapůsobily; zvlášť když jsem vůbec netušila, co to ty petlice jsou :D) - legendární Kostěj Nesmrtelný. Pokaždé jsem mu fandila, aby dostal napít... (Při hledání vhodné ilustrace jsem se dozvěděla, že anglicky se Kostěj jmenuje Kashchey the Deathless. Hustokrutopřísný.)

V pozdějším věku jsem (a kdo taky ne) propadla Pokémonům. Vzdorovala jsem dlouho. Ale v páté třídě mě to prostě dostalo. :D A samozřejmě, že nejvíc z celého seriálu jsem sympatizovala s Rakeťáky... :D (A Rakeťáci zase mizíííí ze scééényyyy :( ..a neptejte se mě, proč Džejms hajluje, nevím. :D Když už jsem u toho... německé uniformy jsou podle mě ty vůbec nejvíc zvrhle-zlo-sexy v celé historii lidstva. Pranýřujte mě, ale najděte mi nějaký víc sexy a ráda to přehodnotím! :D)

Toliko z mého dětství. Celý dnešek si lámu hlavu nad tím, kdo je mým nejoblíbenějším padouchem v poslední době. Na pár z nich jsem přišla, ale jsem si jistá, že je jich mnohem víc. Jen si jich teď víc nevybavím. Tak to mám vždycky, když nad něčím usilovně bádám. :D Vypadnou mi pak ty největší legendy. Každopádně Cthulhu svou "zlostí" nepřekoná nikdo. :C

Takže tu máte takovou koláž mých momentálně nejoblíbenějších zlosynů a zlodcer - jsem si stopro jistá, že zlodcer musí být víc! A pokud máte pocit, že tam nějaká velká zlá esa chybí, tak to kromě mé sklerózy může být taky tím, že jsem hrozný a zlý kulturní barbar a tak ještě spoustu nepochybně záporných záporáků neznám a teprve čekají na mé objevení a zamilování. :)))

Představovačka asi netřeba, ale kdyby náhodou někdo tápal - zleva shora: Glum (LOTR), Darth Maul (SW), Saruman (LOTR), Catwoman (DC), Darth Vader (SW), Loki (Marvel).

Co se Lokiho týče... Je to má nejoblíbenější postava severské mytologie.. Jeho marvelácké provedení je spíš takový bonus - Lokiho slabý odvar, řekla bych. :D Obecně mám ráda spíš ten nenápadný typ padouchů - zlodějíčky, špehy, intrikáře, slizouny, cvoky, individualisty, kteří se na nikoho nevážou. Takové trochu kočičí povahy (jak jinak). :D Loki je přímo ztělesněním toho všeho. Miluju ho, nedá se svítit.

A na pár offtopic postřehů závěr: poraďte mi stránku s nějakými pěknými pozadími pro blog. Chtěla bych něco přírodně/zvířátkovo/nenápadně/temného. :D
A slibovaný příspěvek o jídle na sebe snad nenechá už moc dlouho čekat. :)
Taky jsem se včera v záchvatu buhvíčeho vyfotila před zrcadlem v "podprdě" a kraťáscích, co mi přišly z votoče, abych měla s čím srovnávat případné změny na svém těle, ale vypadá to nevalně zatím.. Na ruce se možnááá něco rýsuje, ale mám tak tenoučké svaly, že se obávám, že se mi tím ty ruce spíše stále ztenčují. :D A břicho vypadá docela fajn, ale nesmím ho moc povolit, pak mám přímo děsivej "pivas".. :D No.., koupím si konečně nějaké ty činky a budu doufat, že neskončím s rukama o obvodu 10 cm. :D Ale zas.. třeba bych se pak zalíbila nějakému Kostěji... :D Držte mi palec.