What's happening right meow?

Mám chuť přečíst všechny knihy světa. Už bych se do toho mohla dát, co? :D Momentálně jsem stále zaseklá u komiksové literatůry. Mám doma napůjčované tři knihy o teorii a těšila jsem se, že přijedu domů a bude mě na poště čekat švédská komiksová historie... ale opak je pravdou! Včera večer mi poslali mejl, že se jim můj balíček vrátil (do USA; dodací dobu si píšou 2-3 měsíce...) a jestli jsem jim dala správnou adresu. Jiště, že dala! Schválně jsem psala bez háčků, aby s tím nebyl problém jako v hostelu ve Lvově, kde ze mě udělali Eliskaronku. Ne, že by to nebylo roztomilý, ale pak mi nechtěli věřit, že jsem to fakt já. :D No, takže doufám, že do Vánoc se té knížečky dočkám. Diplomka mě začíná děsit. Teda těším se na ni, ale nechce se mi do toho a bojím se, že to nedám. Sekundární literatury není tolik a nejsem si ještě jistá tím, jak přesně to mám pojmout. Nó, nechám to osudu, stejně mi na škole záleží furt míň.

Nakupování koboldů v sekáči

Můj předchozí příspěvek je... zoufalej. Abych vám - i sobě (hlavně sobě) - spravila náladu, pochlubím se s úlovky ze sekáče. Byla akce vše za 10,- a já jsem byla rozhodnutá, že toho konečně musím využít. Protože se mi nikdy předtím nepodařilo si v sekáči koupit něco skutečně levnýho a skvělýho. No, tak něco mám. :) Snad tyhle kousky i využiju. Musím. :D

Výžblept čirého Zoufalství.

Zas jednou propadám zoufalství... s velkým Z. Nastartovala to ranní rodinná hádka na téma studium a práce... Co ze mě bude? Nic neumím, nic mi nejde, nic mě nebaví. Nemám ráda lidi. Utápím se v pocitu marnosti a nevím, kudy kam...

Švédský komiks, díl první: Max Andersson

Tak a je to tu! Přečetla jsem první švédský komiks, dokonce hned dvě publikace. Jsem na dobré cestě! :D Kromě toho jsem přidala na boční panel blogu knížky/komiksy, které jsou právě v procesu čtení. Třeba mě to bude nutit číst rychleji. (Jsem moc-moc-moc línej čtenář a u čtení pravidelně usínám, i když mě to baví. Asi mě spaní baví ještě o něco víc. Whatever.)

Komiks!

Je třeba se trochu namotivovat do studia, že? Takže.. bylo mi schváleno téma - švédský komiks. A mám snad i vedoucího! Juch! Dokonce mi půjčil svou knihu. Tak jsem se rozhodla trochu vyladit i blog. Původně jsem chtěla použít nějaký komiks, pár stripů, stránku, tak něco. Ale nenašla jsem nic vhodného, takže je to zatím takhle. Ještě tomu něco chybí (třeba ten oprásek nahoře, jak se mu jen říká? :D), ale i tak to tu teď miluju! :3 Konečně zas vynikla má infantilnost. V celé své kráse. No, skoro celé. Co říkáte?

Můj nový cvičební plán

Včera večer jsem tak trochu přemýšlela, zamýšlela se nad sebou, nad svým tělem a svými prioritami. Došla jsem k několika zásadním závěrům. Rozhodla jsem se se sebou něco udělat...

Abych to uvedla na pravou míru. Cvičení mě nebaví. Nikdy jsem k pohybovým aktivitám neměla vztah. Už od dětství. Hnusilo se mi cokoliv, při čem jsem musela zapojit víc než dva svaly najednou (stačí posilování obličeje a prstů, někde jsem četla, že jazyk je nejsilnější sval, takže...). A pot je taky pěknej kekel. Lepí a smrdí. Takže si to rozeberem: kolektivní sporty jsou pro nespolečenský jedince tabu a na individuální sporty zkrátka nemám dost morálky... Víte, co to dá námahy, jen se ROZHODNOUT se zvednout z gauče a začít hejbat rukama a nohama, nejlíp ještě každou končetinou na jinou stranu, nesčetněkrát za sebou?! Nic pro mě. Můj největší výdej energie představuje cesta do ledničky, její otevření a následné zavření. Sport zkrátka není pro každého.

Přesto přese všechno jsem se rozhodla, že se sebou něco udělám... že budu v něčem opravdu dobrá... že budu dělat viditelný pokroky... zvládne to ten upachtěnej cvalík od vedle, tak proč ne já?? A tak jsem se do toho opřela..! Ale není to žádný hopsání před PC ("před" je totiž naprosto nevhodná předložka v tomto případě). Je teď hrozně "in" se potit a funět v podprsence špatné velikosti a zařízlých legínách před Jůtjůb a hekat s Džilijen nebo Bobem až do padnutí. A všechny ty cviky dělat blbě, nebo napůl, ale přece jen... se přece počitá, žejo?! A pak se naperu dortíkem a bude to v cajku. Ne, ani to není nic pro mě (teda ten dortík bych si jako dala).

Představuju vám... mou inspiraci! Protože inspirace je polovina úspěchu! Aspoň to pak vypadá hustě a jako že se fakt snažim! Budu samozřejmě ráda, když se mou inspirací taky inspirujete, protože se pak budeme moct podporovat a ve víc lidech se to lépe táhne (hlavně dungy, raidy a tak..)! Takže vám představuji svou inspiraci a nejvíc fitness vzor v cestě za dokonale vytvarovanou postavou!